přidáno: 18.12.2011 14:19, autor: Vladimír Valachovič
[
aktualizováno 18.12.2011 14:48
]
V pátek 16.12.2011 jsme se sešli na náměstí v Uničově, abychom pozvali lidi na nedělní křesťanské shromáždění. |
přidáno: 15.10.2011 11:55, autor: Vladimír Valachovič
[
aktualizováno 15.10.2011 11:59
]
Jen desetiprocentní šanci na přežití dávali lékaři nadporučíkovi
Robertovi Chudému, když jeho obrněný vůz najel před dvěma lety v
Afghánistánu na minu. V důsledku zranění přišel o ruku a o nohu, přesto
se dokázal vrátit do normálního života. Na armádu nazanevřel a dnes
působí jako výcvikový instruktor.
Se zahraničními misemi má své
zkušenosti i podplukovník Jan Kozler. Někdejší farář Církve
československé husitské přijal nabídku stát se vojenským kaplanem a od
roku 2006 působí ve funkci hlavního kaplana Armády ČR.
|
přidáno: 15.10.2011 11:47, autor: Vladimír Valachovič
[
aktualizováno 15.10.2011 11:56
]
S nadporučíkem ve výslužbě Robertem Chudým (33) o lásce k armádě,
krásném Afghánistánu a o tom, že život i zranění jsou darem od Boha
"Poradíte mi prosím, kde mám v Praze bezpečně zaparkovat? Povezu
totiž v autě svoji bionickou ruku," ptal se mě nadporučík Robert Chudý,
když jsme si sjednávali rozhovor. Během doby, co dělám novinařinu, jsem
zažila už leccos, ale tato otázka mě zaskočila. Řekla jsem, že mu jeho
bionickou ruku ráda pohlídám. Abyste rozuměli - Robert přišel během mise
v Afghánistánu o levou ruku a nohu, když vozidlo, v němž jel s
dalšímivojáky, najelo na minu. Přesto svůj život nevzdal - pracuje dál
pro armádu a pozitivní energie má na rozdávání.
LN Kdy jste si uvědomil, že chcete pracovat v armádě?
To vím na den přesně. Bylo to 4. října 2000, kdy jsem nastoupil na
základní vojenskou službu do Prostějova. To byl bez nadsázky nejlepší
rok mého života. Sloužil jsem u 114. střediska průzkumu a elektronického
boje. Na tomto útvaru se školili budoucí průzkumníci a výsadkáři.
LN Jesli tohle čtou muži, co jsou šťastní, že povinná vojenská služba
byla zrušena, asi nechápou, o čem mluvíte. Co vás na vojně tolik
bavilo?
Práce s lidmi, pravé přátelství, týmový duch, disciplína. Byl jsem hrdý
na to, že mohu udělat něco pro stát, byla to pro mě čest. Já jsem
dokonce žádal o prodloužení vojny. V době, kdy nikdo na vojnu nechtěl!
(směje se) Vojnu mi ale neprodloužili.
LN Jak jste to nesl?
Když jsem odcházel z vojny, brečel jsem. Rodina ale nechtěla, abych se
stal vojákem z povolání, tak jsem si našel jinou práci - dělal jsem v
závodě na granule pro psy. Vydržel jsem to necelého půl roku. Na jaře
2002 jsem se stal policejnním inspektorem v Brně, což bylo mému srdci
bližší než dělat granule.
LN Jenže vojákem z povolání jste se nakonec stal. Jak se to seběhlo?
Ozval se mi můj bývalý velitel čety a nabídl mi, abych se stal vojákem z
povolání. Byl jsem šťastný, když mě armáda povolala zpátky. Na začátku
roku 2003 jsem přišel do Prostějova jako velitel čety hloubkového a
vojskového průzkumu a od 1. prosince 2003 do 30. listopadu 2008 jsem byl
příslušníkem 102. průzkumného praporu genrála Palečka, kde jsem
zastával funkci velitele 2. průzkumné čety lehké průzkumné roty.
LN A pak už následovala mise v Afghánistánu, ze které jste se málem
nevrátil.
Ano. V únoru 2008 jsem odjel plnit úkoly na vojenskou misi ISAF prvního
kontingentu Provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar v
Afghánistánu, na základně FOB Shank. Při návratu z prostoru plnění
operačního úkolu dne 30. dubna 2008 najelo naše vozidlo na improvizované
výbušné zařízení (mina - pozn. red.). Odnesl to hlavně předek vozidla.
Náš řidič Radim měl tak těžká poranění, že zemřel na místě. Kluci, co
seděli za námi, byli zraněni lehce, já jsem přišel o levou nohu a levou
ruku. Měl jsem i vážná vnitřní zranění. Kolegové - vojáci z patroly se
zachovali perfektně. Poskytli mi okamžitou první pomoc, do čtyřiceti
minut přiletěl vrtulník. Během transportu mi museli naříznout hrdlo a
zavést mi do něj tracheální trubici, abych mohl dýchat. Celou dobu jsem
byl při vědomí, než mě utlumili morfinem.
LN Přemýšlel jste nad tím, proč se to stalo právě vám? Vždyť vaše
auto jelo v koloně několika aut, a na minu jste najeli jen vy. Byla to
podle vás nešťastná náhoda?
Já na náhody nevěřím. To, co se stalo, se mělo stát a mě to více
přiblížilo k Bohu. Bůh mne ze své milosti zachránil. Tato zkušenost mi
reálně pomohla od hříchu, Hospodin mi daroval nový život. Neříkám, že
bych předtím nějak výrazně „zlobil“, ale ve světle Boží pravdy jsem
poznal, že každý z nás je hříšný. Ten největší hřích je, když člověk
žije bez Boha. Ďábel ví, jak nás dostat, když nás odvádí od Hospodina.
Každý z nás má dar svobodné vůle se rozhodnout, kterou cestu bude
následovat - buď budeš následovat Boží cesty a budeš oslaven v životě
věčném, nebo se nechá zmást tím zlým a bude navěky zatracen. Zachránil
mě ze své milosrdné moci sám veliký Bůh. To není jen tak.
LN Dostal jste se do péče špičkových lékařů v Ústřední vojenské
nemocnici v Praze-Střešovicích. Podle nich ale byla vaše šance na
přežití zhruba tak desetiprocentní.
Ano, bylo to tak. Měsíc jsem byl v umělém spánku... Kdybyste se mě
zeptala, jakým zázrakem jsem tedy přežil, odpověděl bych vám, že jsem
přesvědčen, že jsem přežil díky Bohu, vlastní silné vůli
k životu, modlitbám pravých křesťanů a své rodině a úžasné
profesionalitě lékařů, kteří mě vrátili do fyzického života po několika
desítkách operací. Lékaři museli bojovat s velice agresivní tzv.
plynatou snětí, až v německém Ramsteinu sehnali antibiotika, která mi na
to nakonec zabrala.
LN Máte noční můry? Vrací se vám okamžik, kdy jste najeli na minu? A
našel jste sílu vrátit se do Afghánistánu?
Noční můry rozhodně nemám. Nacítím žádnou hořkost vůči Afghánistánu a
jeho lidem. Vždycky, když tam s ministrem obrany nebo náčelníkem
generálního štábu přiletím – a za to jim moc děkuji, že mě tam berou –,
cítím se tam velice dobře, je to nádherná země.
LN Působíte velice vyrovnaným, smířeným a optimistickým dojmem.
Přesto se mi nechce věřit, že jste si nikdy nepoložil otázku: proč právě
já?
Ne, takovou otázku jsem si opravdu nepřipustil. Naopak, tím, že mi Bůh
daroval nový život a ukázal mi, že mám na tomto světě ještě důležité
poslání, jsem šťastný. Přál bych si, abychom se všichni zaměřili na boj
proti zlu, hříchu, korupci a prospěchářství. Je zde určité varování od
Boha, abychom co nejdříve zastavili všudypřítomný hřích, nebo v něm
zemřeme! Věřím, že by se mi podařilo dát dohromady početnou skupinu
lidí, Čechů, kteří by dokázali pozdvihnout a uzdravit tento národ, aby
se stal duchovně zdravý a právem hrdý na svého lva. Pozor, nemyslím tím
nějaký nacionalismus! Věřím, že my Češi na to máme, abychom byli světlem
světa, jako Izrael – viděl jsem to například v průběhu naší mise. Češi
jsou prostě výborní, naprosto srovnatelní v plnění úkolů v porovnání s
tak vybavenou armádou, jako je ta americká.
LN Přes svůj handicap pracujete, i když byste nemusel. Proč?
Já jsem šťastný, že mohu pracovat. Náčelník generálního štábu a ministr
obrany mi vytvořili podmínky, aby válečný veterán, plně invalidní člověk
mohl i nadále setrvat v armádě jako občanský zaměstnanec. Dostal jsem
možnost pracovat jako instruktor CSAR (zkratka pro Combat Search and
Rescue: bojovat, hledat, zachránit - pozn. red.) a záchrany na Oddělení
výsadkové přípravy a SAR (Search and Rescue - pozn. red.) na velitelství
výcviku Vojenské akademie ve Vyškově. Provádíme školení létajícího
personálu v přežití a záchraně, který dnes plní úkoly ve vojenské
zahraniční misi v Afghánistánu.
LN Baví vás to?
Baví mě to, ale vidím vyšší Olymp – chtěl bych se spolupodílet na tvorbě
nové vize našeho státu i naší armády. Třeba na ministerstvu obrany. Ale
chtěl bych zdůraznit, že rozhodně neprahnu po moci a po penězích, bral
bych to jako svoji povinnost, službu Bohu a tomuto státu. Myslím si, že
bych mohl být srdečným a progresivním přínosem.
LN Necítíte hořkost, že už nikdy nebudete zcela zdráv?
Necítím žádnou hořkost kvůli tomu, co se mi stalo, ani kvůli tomu, že
jsem invalida. Proč bych měl? I se svým postižením jsem plně samostatná
jednotka. Musím být sice opatrnější a neustále cvičit, rehabilitovat,
ale dokážu všechno, co zdravý člověk.
LN Vážně všechno?
Ano. Řídím auto, plavu, rybařím, chci se zúčastnit paralympijského
sportu – rád bych zkusil vrh koulí a hod diskem. Levou rukou
(amputovanou, z níž mu zbyl jen pahýl – pozn. red.) zdvihám i šedesát
kilo na kladce, jsem hodně silný. Snažím se dělat hodně věcí sám. V
životě se mi to bude hodit, nemůžu být na někom závislý. Těším se na
novou protézu, která mi umožní i běhat.
LN Ten váš optimismus je až nepochopitelný. Copak opravdu nikdy nemáte
deprese, nepřepadá vás strach z budoucnosti jako téměř každého z nás?
Přiznávám, že někdy mě práce dost pohlcuje, hlavně když musím dělat
vícero věcí najednou, což má za následek, že mám nepříjemnou náladu.
Prostě klasický workoholik. V takových případech nalézám odpočinek v
kontaktu se svým Pánem a ztišení se před ním. Věřím že s vírou v
Hospodina a s pozitivním přístupem se dá zvládnout cokoliv, jak je
psáno: " Nic není nemožné tomu, kdo věří".
zdroj : Lidové noviny 12.6. 2010 Monika Mudranincová |
přidáno: 5.10.2011 3:14, autor: Vladimír Valachovič
[
aktualizováno 6.10.2011 14:02
]
ČIŇ POKÁNÍ ČESKÁ CÍRKVI... V pokoře a bázni před
Hospodinem Vám zasílají bratři v Kristu Robert Chudý a Vladimír
Valachovič toto varování, které jim dal Hospodin skrze jasné slovo pro
Českou církev pro všechny pastory, kazatele, kněží, biskupy, kteří se
podílejí na vedení a směrování České církve včetně ovlivňování České
společnosti. Jak
se pozná služebník Hospodinův? Varování přicházelo od mnohých
služebníků Výzva k pokání a povzbuzení ke statečnému vyznání 1. JAK SE POZNÁ SLUŽEBNÍK HOSPODINŮV
?
Slovo Boží od služebníka a bratra v Kristu Roberta
Chudého. Bratři a sestry v Kristu, Bůh mě zachránil ze své milosrdné
moci, tím že mi daroval nový život a ukázal mi, že mám na tomto světě a v
tomto národě důležité poslání. Veliký Bůh mluví skrze mne člověka Roberta,
jasné Boží slovo a já je plním. Bůh řekl:“Budeš varováním pro církev a
všechen lid v našem národě“. Pro církev mám jasné Boží Slovo od Hospodina,
aby se probudila, v pokání oddělila od hříchu a v moci Boží začala
konat Jeho vůli. Doslova musí získávat duše lidí pro Boží království,
tak, aby se všechen lid co nejdříve odvrátil od všudypřítomného hříchu.
Lid musí být vámi veden k činění pokání a vyznání, že Jeho milovaný Syn
Pán Ježíš Kristus zemřel za každého člověka a stal se tak jejich Pánem a
Spasitelem. Tím největším hříchem je, když člověk žije bez Boha a
zatracuje Jeho dílo. Postavme se hříchu na odpor ve jménu Pána Ježíše
Krista a uteče od nás. Kdo do týdne ve svém vyjádření neučiní pokání,
dotkne se ho veliký hněv Boha a Bůh svěří své dílo svým vyvoleným a
povolaným služebníkům. Ježíš
řekl v Matouši 22:29 „ Bloudíte, protože neznáte Písma ani Boží moc“ Lidé na
zemi jsou slepí. Spravedlnost a spravedlivý soud jsou základem Jeho trůnu. Jeho trůn
bude stát v Jeho domě, proto musí se soudem začít právě v něm. Musíš žít
podle pravdy, kterou jsi poznal zde a vyučovat ji. Jeho soudy
přicházejí. Pokud bude lid chodit v Jeho soudech ještě před Soudným dnem,
bude pro ně ten den slavný. Pokud, ale podle nich žít nebudou i oni poznají
soužení, které přichází na svět. Jeho soudy by nebyly spravedlivé, kdyby
nebyly pro všechny. Jeremjáš 23:22 Kdyby byli v důvěrném
obecenství se mnou a hlásali má slova mému lidu, odvrátili by je od
jejich zlé cesty a od jejich zlých skutků. V sobotu dne 25.11 1989 se sešlo
na Letenské pláni asi 750 000 demonstrujících lidí, kdy záběry z tohoto
shromáždění obletěly celý svět. Tehdy kněz Václav Malý požádal všechny
přítomné, aby se spolu s ním pomodlili, Otče náš. Církev se ocitla na
výsluní a vychutnávala si svobodu. Každý chtěl podnikat, každý chtěl
zbohatnout. Mamon se stal modlou tohoto národa. Avšak již při kupónové
privatizaci, kdy vycházeli najevo neskutečné podvody sahající až do
vysokých politických špiček, měla církev přijít s varováním. Nestali jste se solí tohoto národa. V
roce 1997, kdy přišel první trest, měla církev další možnost vést lid k
pokání, zase nic. A tak tento národ těžce padl. Ve své pýše a vzpouře se
rouhají Bohu a nebeským mocnostem. A ten nepřítel Satan si duše lidí
stáhl skrze mamon. Minulý rok 2010 v jedněch TV novinách zobrazujících
bleskové záplavy u nás, (kdy se v záběru valila voda skrze jeden dům)
povídá žena svému muži: :“já za tohle
někoho zažaluji“ a muž jí na to odpovídá „zažaluj Boha“. Jak by
však bázeň z Boha mohla být v tomto národě, když není ani v církvi? Národ se
dostal ještě do většího otroctví než před rokem 1989, do otroctví
hříchu. Hřích doslova prosákl všude a pohltil společnost. Dospěli jsme
za těch 20 let do bodu, kdy tresty za zločiny již nejsou udělovány, do
bodu, kdy svévolník prohlašuje spravedlivé za svévolníka. Přísloví
17:15 Prohlásit svévolníka za spravedlivého a spravedlivého za
svévolníka, to obojí je Hospodinu ohavností. 2. SLOVO DO VAŠICH SRDCÍ OD JINÝCH SLUŽEBNÍKŮ V knížce
FUEGO DE DIOS (oheň Boží), kde vydává svědectví o své službe bratr
David Hogan se na straně č. 83 mimo jiné píše: Jeden z našich pastorů, kterého
jsem přivedl k Pánu, kázal evangelium v jedné vesnici, kde nikdy
předtím neslyšeli jméno Ježíš. Je to můj dobrý přítel a strašně rád si
jen tak sednu a poslouchám ho, jak káže evangelium. Opravdu velmi dobře
káže, je o hodně starší než já. Nemají tam elektřinu, jen občas uvidíte,
že ji někdo má. Nemají tam vodovod, žádné vymoženosti, které máte vy.
Takže byli v této vesnici, měli s sebou nějaké traktáty a kázali o
Ježíši. Když přišli k jednomu domu, tak vyšel muž a zeptal se jich, co
chtějí. „Chceme vám jen říct o Ježíši.“ Ten muž neřekl ani slovo, ale
vrátil se s dlouhou mačetou v ruce. „Už jsem na vás na všechny čekal.“
Snažil se je zabít, tak se všichni rozutekli. Tito kazatelé vědí jak
utíkat – zvlášť v pralese. Když už nějakou dobu honil tohoto pastora po
lese, tak se k němu pastor otočil a řekl mu: „Co je s tebou?“ „Já tě
zabiji!“ „Já jsem ti ale nic neudělal.“ „Ale ano, udělal!“ „A co jsem ti
tedy udělal?“ „Tvá vina
spočívá v tom, co jsi neudělal.“ Chápete to? Z toho, co neděláte, právě z
toho budou křesťané souzeni. Můžeme citovat krásné verše a zpívat
nádherné písně, ale když opustíte ty dveře církve… tak jen hrstka lidí
je schopna konat Boží vůli. Něco není v pořádku. To je špatně připravená
armáda. V další knížce (rok 2006) s názvem Svědectví
zemřelého a vzkříšeného bratra Aldina je na straně č. 1 a 2 napsáno Chci vám
vyprávět, co teď Bůh koná v Brazílii. On je tentýž včera i dnes,
Spasitel, který působí tam i zde v Evropě. Zachraňuje lidi, proměňuje a
činí je novými. Toto činí v Brazílii. V misijní práci Pán činí veliké
divy. Křtí mnoho lidí Duchem svatým, uzdravuje a věřící se chystají na
Jeho příchod. Opravdu mohu říci, že na Jeho příchod toužebně čekají.
Velice jsem se divil, že tady v Evropě, kde jsem na cestách už dva
měsíce a deset dní, jsem ještě za celý čas neslyšel, aby se někdo
modlil: „Přijď, Pane Ježíši!“ Právě dnes jsem rozmlouval s jedním
člověkem a on mi řekl: „Víš, miluji tento život, velmi ho mám rád. Chtěl
bych ještě žít.“ Odpověděl jsem mu: „Dobře ti rozumím.“ Ale v Brazílii
se věřící horlivě modlí: „Přijď, Pane Ježíši!“ Není ani jedna pobožnost, ani jedno
setkání doma, ani jediné noční modlitby, aby věřící nevolali:,,Přijď
brzy, Pane Ježíši! Vezmi svoji Církev, vezmi ji domů, toužíme po tom být
už u Tebe doma!“ To je pravá touha a ta přináší výsledky.
Věřící žijí posvěceným životem, očišťují se a žijí odděleně od věcí
tohoto světa, které by je mohly svést. V knížce (rok 1995?) s názvem
Učedník čarodějnice - Jim McCoy na straně č. 5 mimo jiné při
návštěvě ČR řekl: Tak proto jsem tady v Praze a v Česku a říkám vám,
že je jeden Bůh a to je Pán Ježíš Kristus. Hnutí New Age, kde jsem byl
činný na nejvyšších místech USA, a všechna ta náboženství, která
existují – jóga a všechny ostatní filosofie jsou falešnými cestami.
Prohlašuji zde, že pokud je praktikujete, půjdete do pekla. To, co vám
říkám, mluvím a prohlašuji v autoritě Pána Ježíše Krista jako pravého
Boha. Ano, Ježíš je Bůh. On je život věčný. Všechny skutky a praktiky
věštění, což zahrnuje horoskopy, dívání se do křišťálové koule, kyvadlo,
okultní a různé alternativní léčitelské praktiky, různé seance,
transcendentální meditace, vzývání Hare Krišny, buddhismus a mnohé jiné
praktiky a cvičení – to všechno vás přivede do smrti, do věčného
zahynutí. Všechny tyto věci mně slibovali démoni a všechno to jsou lži.
Když mě ve škole New Age vyučovala učitelka čarodějnice, byl jsem výše
než ostatní lidé, kteří praktikují New Age. Byl jsem ve Světové radě,
vyučoval jsem politické vůdce z různých zemí. Vím, že New Age chce
zničit lidi, a pokud se křesťané proti tomu nepostaví, prožijí země
světa ztrátu svobod a padnou do satanského otroctví. Mluvte proti tomu
na ulicích, mluvte proti tomu ve školách, mluvte o tom se svými
politiky, informujte je, burcujte veřejnost, protože pokud to s
rozhodností a vytrvalostí neučiníte, zničí to vaši zemi. na straně 7.
říká: Co
je to new age stručně? Je to souhrn všech náboženství, duchovních
praktik a směrů, jejichž cíl je zbožštění člověka. Je to takový deštník,
pod který se vejdou všechna náboženství i velmi odlišných doktrín a
praktik, mimo evangelium a učení Pána Ježíše Krista. Jsou to učení a
náboženství, která mají kořeny v buddhismu, hinduismu, okultismu, v
islámu, i která mají křesťanské základy, jako například církev Moonova,
svědkové Jehovovi. Boží děti, nebo tzv. „Křesťanská věda“ apod. Jsou zde
různé filozofie, čínský konfucianismus, okultní a astrologické směry,
svobodné zednářství, různé druhy čarodějnictví, alternativních
léčitelských metod, šamani, guruové, krišnovci i vědecky se tvářící
psychotronikové „vesmírní lidé“ atd. Tato hnutí a směry tvoří jakousi
kostru, která se ovšem protíná v jednom centru. Srdcem tohoto hnutí je
satanismus, všechny, čarodějné síly a okultní síly odtud pramení a
vycházejí. Ovšem málo lidí z hnutí New Age zná ten skutečný cíl a zdroj.
Proto je tam mnoho křesťanů. Protože se navenek hnutí prezentuje
humanisticky a pozitivně, jsou některé pravdy New Age pokušením pro
křesťany a byly pro křesťany aktivisty new age záměrně zformovány, aby
byly zneutralizovány a aby křesťany odvedly od Ježíše Krista a plného
evangelia. Jsou to zvláště jóga, astrální projekce, levitace, různé
druhy „křesťanské meditace“, různé druhy čarování a věštění. A tyto věci
jsou pokušením. Začíná se tím, že křesťané by měli být tolerantní k
jiným směrům, například ve jménu humanismu a míru. Proč se toho křesťané
nemají účastnit? Pán mne
poslal do Česka, abych mimo jiné před New Age varoval lidi v církvi. Vy
jste obdrželi politickou a občanskou svobodu, ale můžete ji ztratit a
můžete se ocitnout pod břemenem a okovy Jiné totality, jestliže si
neuvědomíte to, co vám říkám.To nebyla politika, která vás osvobodila
(od komunismu). Byla to ruka Pána Ježíše Krista, která hýbala těmi
politiky. Pán Bůh chce, abych vám řekl, že pokud se národy v Česku
nevrátí nazpět pod vládu Pána Ježíše Krista, živého Boha, tak se znovu
dostanete do ještě horšího otroctví. Jestliže nebudete jeden
druhému odpouštět a dokud nebudete sami používat odpuštění ve svém
srdci, tak vy osobně se dostanete do těch nových pout. Do vaší země
přicházejí mnozí Boží služebníci, aby spolu s vámi hlásali evangelium ve
vaší zemi. Ale přicházejí k vám mnozí lidé z new age, tak zvaní
guruové, a když se budete zabývat jejich falešným učením a když budete
jednat podle jejich teorií a učení, tak Pán Bůh odvrátí svou tvář od
této krajiny. Bůh mi rozkázal, abych o. tom hovořil, protože to je velmi
důležité a vážné a je to na základě Božího Slova. Znovu zdůrazňuji -
tyto praktiky a učení Nového věku mohou zničit vaši zemi, ale horší je,
že mohou zničit vaši osobní víru. Byl jsem svědkem toho, jak na cestách
Nového věku mnozí křesťané odpadli od živého Boha. Je několik cest a
falešných praktik, kde se křesťané zvlášť zaplétají. Například jóga,
zvláště hatha-jóga, což je systém tělesných i dechových cvičení. Je
mnoho křesťanů ve světě i u vás, kteří jsou pod jejím vlivem. 3. VÝZVA K POKÁNÍ A KE STATEČNÉMU
VYZNÁNÍ Bůh mi řekl jasně, dávám Církvi týden, to znamená,
máte týden na to, abyste jako zástupci všech křesťanských denominací
před Bohem uznali, že jste nečinili, co jste činit měli, padli na kolena
a prosili Boha za odpuštění svých hříchů. Bůh je velice, velice
nahněván na svou církev, neboť jste si mnozí zamilovali tento svět a
přijímáte slávu od světa, místo abyste hledali slávu od samotného Boha a
očekávali vavřín nevadnoucí, který dá Pán tomu, kdo jej věrně
následoval. Do otevřené konfrontace s hříchem a Satanem jste
nevstupovali, jen abyste si zachovali svou tvář. Satan skrze hřích
ovládl tuto zemi. Nevzepřeli jste se hříchu až do krve. Židům 12:4 Ještě
jste v zápase s hříchem nemuseli prolít svou krev. Nečinili jste, co jste
činit měli, to znamená oznámit ta slova života (Evangelium Pána Ježíše
Krista) celému národu a nevarovali jste lidi, před odplatou, která bude
mít dopad na věčnost. Marek 16:16 Kdo uvěří a přijme křest, bude
spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen. Tresty brzy začnou od domu
Božího. 1
Petrův 4:17 Přišel totiž čas, aby soud začal od domu Božího.
Jestliže začíná od vás, jaký bude konec těch, kteří se Božímu evangeliu
vzpírají? Tresty jsou zcela Biblická výchova. A Bůh se hněvá na svou
církev. Židům
12:6 Koho Pán miluje, toho přísně vychovává, a trestá každého, koho
přijímá za syna. Židům 10:30 Vždyť víme, kdo řekl: `Já budu
trestat, má je odplata. ´ A jinde: `Pán bude soudit svůj lid. ´ 31 Jak
je hrozné upadnout do rukou živého Boha. Neoklamávejte se lživými slovy
pokoj, pokoj, žádný pokoj není, národ jde do záhuby. Neobelhávejte
svévolníky slovy, Bůh Ti žehnej a bombardováním líbivých slov. Jestliže
se v pokání neobrátí, zahynou a na věčnost je žádný pokoj nečeká. Jeremjáš
23:17 Stále říkají těm, kteří mě znevažují: "Hospodin promluvil:
Budete mít pokoj", a každému, kdo chodí se zarputilým srdcem, slibují:
"Nedolehne na vás nic zlého." Přísloví 24:11 Vysvoboď ty, kdo jsou
vlečeni na smrt; což se neujmeš těch, kdo se potácejí na popravu? 12 Řekneš-li:
"My jsme to nevěděli", což ten, který zpytuje nitro, tomu nerozumí?
Ten, který chrání tvůj život, to neví? On odplatí člověku podle jeho
činů. Izajáš
26:10 Dává-li se milost svévolníku, spravedlnosti se nenaučí; v
zemi správných řádů bude jednat podle, na Hospodinovu důstojnost nebude
hledět. Závěrem Vás chceme vyzvat a povzbudit, abyste tomuto národu
oznámili jasné Evangelium a ukázali na to, že jediné východisko pro
tento národ není v doufání v člověka, ale odevzdání se Ježíši Kristu. Ježíš
Kristus je ta voda živá, z které potřebuje každý člověk pít. Ježíš
Kristus je ta pravda, cesta a život. Ježíš Kristus přišel osvobodit
zajaté lidi hříchem. Ježíš Kristus přišel obvázat zraněná srdce. Ježíš
Kristus přišel, aby zmařil skutky Ďábla. Římanům 10:14 Ale jak
mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom
neslyšeli? A jak mohou uslyšet, není-li tu nikdo, kdo by ho zvěstoval? Nejste vůbec
jednotní v boji proti Satanu, který má dokonale organizovanou svou
armádu. Jeho služebníci jsou mnohdy věrnější a oddanější než služebníci
Živého Boha. Mnozí z vás se nezajímají o nic jiného, než o svoje životy.
Někteří, to že se nezajímají co se děje kolem nich, ještě ve své
pošetilosti považují za ctnost. Mnozí křesťané si myslí, že budou
vyslyšeni pro množství svých slov a přistupují k Bohu jen s postojem
Bože dej, Bože vyslyš. Ale Bůh praví, že obchází celou zemi a hledá
těch, co se dotazují po Jeho vůli, těch co jsou hotovi činit Jeho vůli. Ano
radujeme se z těch, co nespí, kteří podepsali petici a postavili se
proti nové sex. Výchově ve školách, čímž docílili změnu postoje Ministra
školství v této věci, radujeme se z těch, co podpořili ať pokojnou
demonstrací či podepsáním petice naše pronásledované bratry a sestry v
jiných zemích atd. Prvně zmiňovanou petici myslím podepsalo 6000 lidí,
druhou sotva 2000 (neznáme nynější aktuální číslo). A co ostatní? Budou
spát nadále? Je to jak řekl David Hogan. Špatně připravená armáda. CÍRKVI
PROBUĎ SE. Do týdne Bůh očekává jasnou odpověď (kterou nám sdělte) od
vedoucích jednotlivých křesťanských denominací (zda jste se pokořili a
vyznali před Pánem, že nesete plnou odpovědnost za stav tohoto národa,
či nikoliv), soud totiž začne od domu Božího. Učiňte tak v pokoře a bázni. Brzy poznáte, že mezi Vámi je
Bohem povolaný prorok, pro tento čas a dobu. Bratři v Kristu Robert Chudý
a Vladimír Valachovič zdroj: http://slovopronarod.blog.idnes.cz/c/176739/Vyzva-k-pokani-adresovana-Ceske-cirkvi.html |
přidáno: 5.10.2011 3:12, autor: Vladimír Valachovič
[
aktualizováno 15.10.2011 11:41
]
26.07.2009
Nedělní Blesk Robert Chudý (32), nadporučík ve výslužbě
Profesionální
voják z povolání, příslušník elitního 102. průzkumného praporu gen.
Palečka v Prostějově. Nasazen v Afghánistánu jako velitel mobilní
hlídky, chránící český První provinční rekonstrukční tým v provincii
Lógar. 30. dubna 2008 jeho vůz najel na minu. Lékaři mu museli amputovat
levou ruku i nohu, dlouhé měsíce rehabilitoval. Nyní je ve výslužbě.
Proč j ste šel do války? „Do mise v Afghánistánu jsem šel proto,
že naše jednotka byla vybrána k plnění úkolů pro První provinční
rekonstrukční tým v této zemi. Byl jsem členem lehké průzkumné roty a
zařadili mě jako velitele jednoho z vozidel v mobilních operačních
týmech. Byla to pro mě vlastně odměna, jsem voják z povolání a mohl jsem
v reálu zhodnotit i zúročit to, čemu jsem se za roky příprav naučil.“ Byla vaše rodina připravena na to, že v
Afghánistánu zemřete? „Myslím si, že připraveni byli. Vedli jsme na tohle téma
hodně rozhovorů, říkal jsem jim, jaká je v Afghánistánu situace, a co se
všechno může stát . Ale na to člověk – alespoň v té první řadě – myslet
nemůže a nesmí. Jede plnit úkoly a když se něco stane, tak na to musí
bý t připraven především ten, jehož se to týká. On sám. Já jsem
připravený byl, a proto mě to psychicky ani nijak jinak nevykolejilo.
Jsem na tom dobře.“ Vyplatilo se vám bojovat za vlast? „Nemohu říci, že jsem
bojoval za vlast. Plnil jsem úkoly v rámci naší armády, která je vázána
koaličními závazky v NATO. Plnil jsem úkoly zodpovědně a fakticky jsem
naši armádu, a tím i republiku, prezentoval v zahraničí.“ Nemusel
jste přežít. Šel byste nasadit život znovu? „Ano, byl jsem těžce zraněn, amputovali
mi ruku i nohu. Ale určitě bych šel znovu a kdyby to bylo možné, rád
bych se do Afghánistánu znovu podíval. Minimálně na té funkci, na jaké
jsem byl. To není o nasazení života, člověk tam nejde jako nějaká oběť.
Jdete plnit úkol, kvůli kterému tam jste a mezi to patří i zabránit
zranění nebo smrti ostatních, co tam jsou s vámi. Je to hodně o
plánování, o vojenské práci. Když se dělá dobře, nebezpečí nebo hrozba
je menší.“ Jak chápete význam slova vlastenectví? „Vlastenectví je pro mě
milování své země, ve které jsem se narodil, kde jsem prožil svo je
dětství a kde jsem doma. Znamená to podporu vlasti vším, co člověku jeho
život dovolí. Ve státních složkách, tedy i v armádě, to pro mě znamená
dělat svoji práci jak nejlíp dovedu, dělat ji srdcem.“ Myslíte,
že by i dnes uspěla výzva k Čechům, aby ve jménu vlasti přinesli ty
nejvyšší oběti? „Já
bych tu výzvu spatřoval především v posílení češství, abychom si
uvědomili potřebu ochrany i obrany toho, co nám nechal prezident
Masaryk. Nespoléhat na to, že za sebou máme nějakou velmoc. V rámci
Evropské unie se rozmáhá takzvaný humanismus, se kterým já osobně
nesouhlasím. Je to jako by otevírání brány jiným světům, zejména
muslimskému. Evropa vždycky byla pod křesťanským příkrovem. Obrovské
problémy, které mají dnes Británie nebo Francie s militantním islámem
ukazu jí, že bariéra křesťanství je proražena.“ Soudě
podle vývoje v Afghánistánu, kde jste byl, tam zahraniční vojáky příliš
v lásce nemají. „Faktem
je, že Afghánci, třeba i militantní muslimové, mají svoji zem rádi a
milují ji. Díky své mentalitě i postoji k životu nesnášejí žádné
vetřelce, ať jsou to jiní muslimové anebo Evropané. Nesnáší nikoho, kdo
by jim chtěl vládnout, kdo má jinou víru než oni. Jsou to ohromní
vlastenci a dá se od nich o vlastenectví dost věcí naučit.“ Voják
prý nemá dávat najevo své politické smýšlení, má plnit rozkazy. Není v
tom protiklad? Jak bojovat za vlast, když nemám jasno proč? „Politické smýšlení i to,
jak ho dává najevo, je každého soukromá věc. Ale armáda je přece jen
jiná, k profesionálnímu vojákovi politika nepatří. Alespoň u naší
jednotky v Afghánistánu to tak bylo. Tam dělal každý jen svoji práci a
tak, jak nejlíp uměl, srdcem. Ti kluci byli na svém místě. To mi poté,
co naše vozidlo najelo na minu, zachránilo život. Kamarád Radim, řidič,
takové štěstí neměl.“ Pod pojmem vlast si každý představí něco
jiného. Někdo svoji rodinu, děti, další zase vytunelovaný stát. Za jakou
vlast byste bojoval dnes? „Určitě bych šel bojovat za Českou republiku, pokud by byla
napadena. Připraven bych byl. Vojenskou přísahu, která velí nasadit za
vlast i život , bych splnil v každém případě. Jistě, můžeme se bavit o
tom, že v České republice je třeba spoustu věcí změnit, ale do války
bych za ni šel. Určitě bych ale nebojoval za něčí osobní zájmy, za jeho
ekonomické zisky. To ne.“ Když se podíváte na české tuneláře,
zloděje a podvodníky, korupčníky a podobně, připadalo by vám normální
bojovat i za ně? „Šel
bych bránit republiku, její území. A to, že tady máme tuneláře,
korupčníky nebo zloděje, to je v každé společnosti, tomu se nikdo
neubrání a bylo to tak vždy.“ Dokázal byste, kdybyste
musel, bojovat i dnes? „ Slovo bojovat je opravdu hodně ostré, v Afghánistánu
klasická válka není. Tam se jedná o stabilizaci situace, o zbavení země
vlivu Talibanu. Jistě, bojové akce tam jsou a hodně reálné, na obou
stranách umírají lidé, i civilní oběti jsou. V bojích se dají zúročit
znalosti, dovednosti i zkušenosti, které mám. Ale určitě neprahnu po
bojování, krvi, po zabíjení, to ne.“ Autor:
František Prachař |
přidáno: 5.10.2011 3:01, autor: Vladimír Valachovič
[
aktualizováno 5.10.2011 3:03
]
Dnes 30.4.2010 byla ve 21 hodin na ČT 1 odvysílána 13. komnata Roberta
Chudého. Bylo to přesně na 2-leté výročí incidentu. Průzkumník
naší armády přišel v Afgánistánu o levou ruku a nohu při výbuchu miny.
Díky své houževnatosti přežil a dokázal se s postižením vyrovnat.
Připravili: Š. Volemanová, A. Vebrová, J. Nekvasil a A. Derzsiová
|
|